DoporučujemeZaložit web nebo e-shop
 

Lucinka a její  život s námi

NAŠE PŘÍBĚHY
! Vítejte koňáci !

 


                          Naše pravdivé Příběhy s Lucinkou

Vypráví Romča  

 

V sobotu na večer v léťě jsme jako každý den šli na starou jízdárku.je tam spoust místa a

 

rozhodli jsme se ,že se budeme trénovat z cvalu do klusu.je tam dost velký strom,který nám

 

většinou překáží.ono jich je tam v podstatěhodně,ale tenhle nám tam nejvíc vadí.nikča si

 

sedla na lucinku a přemýšlelajestli má jít jezdit v malém nebo velkém kruhu.nakonec se

 

rozhodla,že budejezdit ve větším.měla pěkný sed tak sem zařvala „do cvalu“.lucka taky

 

pěkněklusala a cválal,dala jsem jí povel ať si ke mě nacválá.už byly skoro u mě anikča na mě

 

zařvala „stůj“já sem nevěděla na koho to mluví jestli na lúcu nebona mě.lucka nastražila uši

 

a prudce zastavila.nikča přeletěla přes lucčinuhlavu takovým způsobe,že jsem sama hleděla co se

 

vůbec stane.na to jak přes nipřeletěla tak  dopadla zázrakem na oběnohya začala se smát.já sem

 

k ní rychle přiletěla a zeptala jsem jesti sejí něco nestalo,ale ona mi řekla s úsměvem,že je

 

všechno v pořádku.pakjsme se vystřídali a šla jsem jezdit já.začala jsem jezdit,ale z ničeho

 

nicse objevil traktor a lúca se ho lekla a jak naschvál jsem pře lucku přeletělaúplně stejně

jako nikča a také jsemdopadla na obě nohy.v tu chvíli jsme se začali obě dvě smát,že se nám to stalooběma a v ten samý den hned po sobě,tak jsem po chvíli šli domů s lucinkoua byly jsme rádi že to tak dobře dopadlo  

  The End  !                                         autor: Romča

Vypráví Nikča                      

Jednoho dne v sobotu  do poledne jsme se  rozhodli ,že si vyrazíme na poděbrady  s Lucinkou .Bylo to parné léto,            
kolem desáté jsme začali připravovat Lucinku  pod sedlo  po případě, že by se něco stalo tak jsme vzali lékárničku a mobil .Nikdy nevíte co by se mohlo stát .
Daleko jsme nešli,byli to asi tři kylometri ,ale pro nás tři  je to hračka .Byli jsme v polovině cesty a Romču začala bolet pravá noha ,tak si sedla  za mě .Došli jsme na poděbrady ,kde nás čekala naše kamarádka Míša se svím psem Ringoškem .Měli jsme spoustu jídla a napadlo nás ,že Lucinku dáme na pást a my si dáme svačinku .byl to v podstatě malí piknik.Seděli jsme na dece povídali jsme si o koupě nového sedla .
Všichni jsme se bavili ,až na lucinku,která začala opakovaně kašlat .měla jsem podezření na koliku .zničehož nic  dávala hlavu k nohám a naznačovala ,že si chce lehnout ,kopala se do břicha .Nakonec si lehla  a byli jsme v šoku převalovala se z jedné strany na druhou , chvilkama měla zarudlé protočené panenky .Nemohla jsem se na to dívat
,tak jsem popadla láhev v ,které byla sodovka  neváhala jsem a vylila.hodila jsem nohy na ramena a utíkala co mi nohy stačily , pro vodu do poděbrad .Věděla jsem že to není  žádná čistá voda ,ale nic jiního ho nám nezbívalo
život je boj a pro moji nejlepší Lucinku udělám cokoliv.Romča neváhala sedla na Luciku  a začala sní chodit . Já jsem povolila podbřišník a zavolava na Veterinu vše sem p.doktorovi pověděla .Řekl mi ,že je to kolika pochválil nás že jsme se zachovali spávně .Tušili jsme to ,protože to nebyla první kolika .Míša nás v tom nenechala a šla s náma až do Křelova psa sice musela nechat přet barákem  napadl by ho  náš pes Jack  .lucinku jsme v žádným případě nedávali do boxu .Lehla by si a to by byl zřejmě konec zauzlili by se ji střeva a už by nevstala .čekali a čekali na p.Očenáška , osm hodin večer a on nikde přišel až v děvět večer .p.Očenášek zaspomínal do staré doby a vspoměl si že jí dáme nápoj, který se skláda z  (vlažné vody ,půl litra oleje,trocha soli a zamíchat  podala jsem nádobu  která měla 6litrů.-prosila bych neskoušet bez dozoru dospělého)Nádoba sice měla šest litrů ,ale musí mít taky hadici a strčí se do zadku je to možná k smíchu ,ale tohle nám nebylo ,drželi jsme jí palce ať se steho dostane Lucinka mívá dosti silné koliky .Ale pak se s toho  na konec dostala ,ale týden byla dost špatná neměla svoji barvu a náladu .Náladu měla takovů ,že se na nás furt šklebila .A my jsme se stoho ponaučili  ,dávat pozor  nato   nejen co jíme my ,ale i Lucinka.                      

                                                                                                                                                                                                         
AUTOR:  Nikča                                            
 
 Vytvořeno službou WebSnadno.cz  |  Nahlásit protiprávní obsah!  |   Mapa stránek